Když jsem coby divačka, sledovala různé pořady v televizi, nenapadlo mě, že budu jednou sedět v publiku, jako komparsistka. Nakonec jsem ale byla v publiku několikrát a na různých pořadech. Dá se říci, že už jsem profesionální divák.
Profesionální diváci
Komparz jsou vlastně profesionální diváci, kteří dotvářejí atmosféru. Tleskají, smějí se a reagují na dění ve studiu a před kamerou. Všechno vidí a prožívají v přímém přenosu. Jsou těmi tvářemi, které více či méně kamery zabírají také a bez kterých by to vlastně nešlo. To diváci v sále jsou tím smíchem, jásotem, pokřikem a potleskem, který pořady provází a oživuje.
Ti v pozadí
A co to vlastně obnáší být komparzistou? Prostě jdete na natáčení, sedíte a bavíte se v publiku. Kromě klasického potlesku třeba i zpíváte a tančíte. Není vždy tak příjemné tleskat a smát se na povel. Naštěstí pro nás, je ještě většina reakcí publika spontánní. Za účast získáte menší finanční odměnu a jako bonus máte možnost vidět zákulisí i slavné osobnosti naživo. Kromě možnosti být v publiku nějakého pořadu, se často komparzistům poštěstí být i v reklamě, ve filmu, nebo součástí nějakého seriálu. Takže se projdete před kamerou, sedíte v pozadí, nebo cokoliv jiného, podle toho, co od vás štáb a režisér zrovna potřebují a požadují. Vždy to ale není jen o zábavě. Třeba když stojíte ve dlouhé frontě před občerstvením, nebo po skončení natáčení před šatnou apod. Často se některé záběry opakují a tak čekáte. Někdy k tomu zkrátka patří i trocha nepohodlí a větší dávka trpělivosti.
Parta z publika
Pokud si myslíte, že do publika chodí jen studenti, či důchodci, kteří na to mají čas, mýlíte se.
Věkově se tam potkává širší škála komparzistů od zmíněných studentů, až po důchodce, ale nejen oni. Mnoho lidí si dnes takto přivydělává i k zaměstnání, nebo se komparzem dokonce živí, i když to jsou spíše výjimky. Většina lidí tam chodí proto, že je to baví a kvůli atmosféře. Ti, kteří tam jdou poprvé, jsou samozřejmě zvědaví na natáčení a těší se, že se pak uvidí na televizní obrazovce.
Já osobně jsem nebyla výjimkou, ale také jsem tam poznala bezvadnou partu lidí, se kterými se ráda znovu potkávám. Kromě několika fotek s celebritami si odnáším i příjemné vzpomínky a nevšední zážitky. Měla jsem tak možnost nahlédnout trochu tvůrcům zábavných pořadů pod pokličku. A to že se pak v nějakém záběru v televizi uvidím, už je jen ta pověstná třešnička na dortu.
